Ten, kdo se topí, zpravidla pomoc nevolá

   

Prázdniny jsou v plném proudu a pobyt u vody a hlavně pobyt ve vodě k létu samozřejmě neodmyslitelně patří. Voda je pro zchlazení rozpáleného těla skvělý sluha, ale je potřeba mít stále na mysli, že je to živel, který může být i nebezpečný.

Bazén, rybník, jezero, moře ale i dětské brouzdaliště – všechna tato místa k létu tak nějak patří. Příjemné osvěžení v horkém dni, relaxace, zábava pro děti i dospělé. Stačí však chvilka nepozornosti a skvělý den se vám otočí o 180°.

U topícího se člověka nečekejte hlasité volání o pomoc a cákání rukama nohama kolem sebe. Člověk, který se doopravdy topí, na uvedené projevy nemá čas ani sílu. Aby člověk mohl křičet, musí dýchat. Když se však topí, noří se pod hladinu a když se vynoří opět nahoru, je to pouze na kratičkou chvíli, v níž se sotva stačí nadechnout, natož zakřičet.

Plácání a mávání rukama a nohama nad vodou je další mýlka. Topící se člověk instinktivně šlape vodu a rukama máchá tím způsobem, aby se dostal nad hladinu a mohl se nadechnout. Jedná se o tzv. instinktivní reakci na tonutí[1], při které lidé nemohou svobodně ovládat pohyb rukou, na hladině zápasí o život, tonutí zastavit nemohou a mávání o pomoc či pohyb směrem k zachránci je nemožný. Lidské tělo zůstává ve svislé poloze bez známek pohybu a není-li zachráněno, po 20 až 60 vteřinách se ponoří.

Pozornost je ale také třeba věnovat i těm, kteří se nějakým způsobem projevují – volají či cákají. Mohou být zranění, prožívají vodní úzkost či mají jakýkoli jiný problém, který může v tonutí vyústit.

Na co tedy dát opravdu pozor?

  • plavec má hlavu velmi nízko ve vodě, ústa v úrovni hladiny vody
  • plavec má zakloněnou hlavu s otevřenými ústy
  • skleněné, prázdné oči, neschopné zaostřit či zavřené oči
  • lapání po dechu, zrychlený dech
  • snaha o pohyb určitým směrem, o otočení se na záda
  • vlasy přes čelo a oči

A co dělat?

  • máte-li podezření, že něco není v pořádku, zavolejte na dotyčného – pokud odpoví, pak pravděpodobně v pořádku je, pokud ne, je třeba začít jednat
  • děti, které jsou hlučné a aktivní, jsou v pořádku; pokud najednou ztichnou – zavolejte na ně a když neodpoví – honem k nim.

 

Zachránit tonoucího není žádná legrace a nepřejeme nikomu, aby to musel prožít. Proto je zapotřebí dávat pozor, a především na děti, v každém okamžiku u jakékoli vody, i když jsou to šikovní plaváčci a umí se potápět, a nepřeceňovat své síly při plavání v neznámé (ale i známé) vodě.

Petra C. z Plavecké školy Žabička